V pondělí 15.8.2016 se Denní stacionář Domovinka proměnil v malý taneční sál. A že jsou k tanci zapotřebí také muži? Omyl! I dámy samotné to dokáží pořádně rozjet.
A nepotřebovaly jsme ani žádný orchestr, bohatě jsme si vystačily s CD přehrávačem, ze kterého se linula příjemná hudby - nejdříve svižná a poté pomalejší, romantická.
Atmosféra byla tak nakažlivá, že se přidala i paní, která je jinak převážně odkázána na invalidní vozík. Ti, kteří se nechtěli zapojit přímo, nám alespoň fandili a při některých tanečních kreacích se pobaveně se usmívali.
Dobrá nálada nám vydržela po zbytek dne a dokonce jsme i o několik let omládli. Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že by určitě stálo za to si něco podobného zase někdy zopakovat.